Hořčík a jeho vliv na organismus

Hořčík je minerální látka, která má v našem těle mnoho úloh a která se řadí mezi makroelementy. Na tuto minerální látku se však často zapomíná. Naše tělo obsahuje 20 – 28 g hořčíku (60-70% v kostech (anorganický) a 20 % ve svalovině). Hned po draslíku je nejrozšířenější prvek v mimobuněčném prostoru.

Doporučený denní příjem hořčíku je 100 –500 mg. Příjem hořčíku u naší populace je o něco nižší, než by bylo třeba (důvodem je zřejmě menší spotřeba zeleniny).

Metabolismus hořčíku souvisí s metabolismem draslíku (při nízké hladině hořčíku není většinou možné doplnit množství draslíku na potřebnou hladinu). Hořčík se vstřebává hlavně v tenkém střevě. Zvýšený příjem vápníku, fosforu, proteinů, nasycených tuků a vlákniny snižuje vstřebávání vápníku ze stravy. 

Funkce hořčíku v organismu:

• kofaktor minimálně 300 enzymatických reakcí – účastní se důležitých metabolických přeměň v těle
• stavba kostí
• snižuje nervosvalovou dráždivost (nedochází například ke křečím)
• ovlivňuje činnost srdce a krevního oběhu, snižuje riziko infarktu
• zvyšuje odolnost organismu (imunita)

Projevy nadbytku

Většinou jen při předávkování léky či suplementy obsahující hořčík (nauzea, zvracení, nízký krevní tlak, poruchy dýchání a srdce).

Projevy nedostatku 

• oslabení, vyčerpání
• křeče svalů
• arytmie srdeční
• může zvyšovat riziko infarktu
• snížení koncentrace protilátek (snížená imunita)
• únava
• během těhotenství –migrény, vysoký krevní tlak

Zdroje hořčíku v potravě

• rostlinné zdroje: listová zelenina, ořechy, luštěniny, celozrnné výrobky
• tvrdá voda
• maso

Většina hořčíku je z našeho těla vyloučena stolicí a zbytek močí. Potem se vylučuje pouze malé procento.