Hořčík a jeho vliv na organismus
Hořčík je minerální látka, která má v našem těle mnoho úloh a která se řadí mezi makroelementy. Na tuto minerální látku se však často zapomíná. Naše tělo obsahuje 20 – 28 g hořčíku (60-70% v kostech (anorganický) a 20 % ve svalovině). Hned po draslíku je nejrozšířenější prvek v mimobuněčném prostoru.
Doporučený denní příjem hořčíku je 100 –500 mg. Příjem hořčíku u naší populace je o něco nižší, než by bylo třeba (důvodem je zřejmě menší spotřeba zeleniny).
Metabolismus hořčíku souvisí s metabolismem draslíku (při nízké hladině hořčíku není většinou možné doplnit množství draslíku na potřebnou hladinu). Hořčík se vstřebává hlavně v tenkém střevě. Zvýšený příjem vápníku, fosforu, proteinů, nasycených tuků a vlákniny snižuje vstřebávání vápníku ze stravy.
Funkce hořčíku v organismu:
- kofaktor minimálně 300 enzymatických reakcí – účastní se důležitých metabolických přeměň v těle
- stavba kostí
- snižuje nervosvalovou dráždivost (nedochází například ke křečím)
- ovlivňuje činnost srdce a krevního oběhu, snižuje riziko infarktu
- zvyšuje odolnost organismu (imunita)
Projevy nadbytku
Většinou jen při předávkování léky či suplementy obsahující hořčík (nauzea, zvracení, nízký krevní tlak, poruchy dýchání a srdce).
Projevy nedostatku
- oslabení, vyčerpání
- křeče svalů
- arytmie srdeční
- může zvyšovat riziko infarktu
- snížení koncentrace protilátek (snížená imunita)
- únava
- během těhotenství –migrény, vysoký krevní tlak
Zdroje hořčíku v potravě
- rostlinné zdroje: listová zelenina, ořechy, luštěniny, celozrnné výrobky
- tvrdá voda
- maso
Většina hořčíku je z našeho těla vyloučena stolicí a zbytek močí. Potem se vylučuje pouze malé procento.